Když jsem se narodil, nikdo nebyl doma. Táta byl na flámu a máma drhla schody. Ve škole se mi tak líbilo, že jsem do každé třídy chodil dvakrát. Svou první lásku jsem poznal v hospodě. Já pil pivo a ona jedla dršťkovou polívku. Řekl jsem jí: "Slečno, visí vám držka", a tak jsme se seznámili. Při první schůzce jsme šli do přírody. Byli jsme jako kamna. Ona žhavá a já trouba. Zeptala se: "Cítíte tu vůni?" A já odpověděl: "Kdyby jste to řekla dřív, nemuseli jsme si do toho sednout." Než jsem jel na tábor, musel jsem jít k lékaři. Když mě prohlédl, řekl: "Chlapče, vy jste jako řípa. Ne tak zdravej, jako špinavej." Na táboře se mě ptali kde je sever. Řekl jsem: "Já nevím, jsem tu teprve druhý den." V průběhu všichni dostali balíčky, jenom já ne. Vzal jsem papír, tužku a píšu: "Milá máti! Píšu ti pomalu, protože vím, že rychle číst neumíš. Upeč mi buchty. Tvůj syn." Za týden přišla odpověď: "Milý synu! buchty upéct nemohu, protože troubu mám na táboře. Tvá máti."